|
|
Sestavení historické části regionální dubové standardní chronologie pro oblast jihozápadní Ukrajiny
Formánek, Šimon
Díky vysokému počtu dochovaných dřevěných kostelů a zvonic na jihozápadě Ukrajiny je možné studovat jejich architekturu a historii. Využitím dendrochronologického datování můžeme s roční přesností určit jejich výstavbu nebo letopočet rekonstrukce, které se dají porovnat s informacemi dostupnými v historických literárních pramenech. Cílem této práce bylo pomocí dendrochronologického analýzy určit stáří jednotlivých sakrálních staveb a vytvořit lokální standardní dubovou chronologii. Dendrochronologické datování proběhlo celkem na 11 kostelech a zvonicích v oblasti jihozápadní Ukrajiny. Pro analýzu bylo odebráno 167 vzorků pomocí Presslerova přírůstového nebozezu. Úspěšně se podařilo datovat 41 dubových a 5 jedlových vzorků. Největší zastoupení mezi jednotlivými vzorky mělo dřevo dubu 144. V menší míře se pak objevilo dřevo jedle, smrku, topolu, jasanu a břízy. Nejstarší dřevěný prvek, který se podařilo spolehlivě datovat, je z kostela sv. Mikuláše v Serednie Vodiane spadající do období mezi roky 1591–1599. Naopak nejmladší datované konstrukční prvky spadající do roku 1973/1974 jsou z kostela sv. archanděla Michaela v Užhorodě. Ostatní dřevěné kostely a zvonice spadají do období mezi 16. a přelomem 17. a 18. století. Na základě úspěšně datovaných křivek bylo možné vytvořit lokální dubovou standardní chronologii pokrývající roky 1366–1805 a 1890–1972. Dendrochronologické datování pomohlo upřesnit stavebně historický vývoj dřevěných sakrálních staveb na jihozápadě Ukrajiny a doplnit informace, které velmi často v literárních historických pramenech chybí. Nově vzniklá standardní dubová chronologie bude moci sloužit jako jeden ze základních stavebních kamenů nové dubové standardní chronologie pro oblast jihozápadní Ukrajiny.
|
|
|
Trendy v šířce letokruhů u stromů z horní hranice lesa na zonálním gradientu od subtropů po Arktidu
Zborníková, Kateřina ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Mašek, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá letokruhy stromů na horní hranici lesa od subtropů po Arktidu a hlavním cílem celé práce je zjistit, zdali existuje trend v šířce letokruhů na horní hranici lesa podél gradientu zeměpisné šířky. Práce se zaměřuje na jehličnany. Data byla získávána z databáze International Tree-Ring Data Bank, rešerší článků a z interní databáze pracoviště. Celkem bylo získáno 9859 vzorků šířky letokruhů ze 153 lokalit v Evropě. Byly vybrány stromy rodu borovice (Pinus), smrk (Picea) a modřín (Larix), které v evropských ekotonech horní hranice lesa dominují. Po odstranění věkového trendu byly počítány regrese šířek letokruhů na zeměpisné šířce. Výsledky ukázaly, že ve většině případů existuje trend zmenšující se šířka letokruhů s vyšší zeměpisnou šířkou. Nicméně malý počet vzorků letokruhů ze zeměpisných šířek kolem 55ř severní zeměpisné šířky přispívá k nejistotě tohoto tvrzení.
|
|
|
Tree-ring reconstruction of forest disturbances: evaluation of methods and past changes on forest dynamic
ALTMAN, Jan
Tree-ring data serves as a chronicle of the past environment and provides long-term records about climate variations, volcanic eruptions, glacial activity and many others processes. Over the past few decades, dendrochronology has become common in studying disturbances. This thesis is focused on release detection methods (i.e. abrupt growth after death of neighbouring tree(s)) and their application. The presented review showed that despite the some uncertainties in methodological approaches, release detection is a reliable tool for forest disturbance reconstruction. In this thesis, release detection was applied in various forest ecosystems for reconstruction of disturbances and their effects. The achieved results importantly contribute to the understanding of the ecological processes concerning forest management, long-term changes in natural forest ecosystems, forest diversity and the impact of global changes.
|
host ::
RSS.